To bejvávaly na koleji časy. Už ráno začal večírek. Někdo dal dvacet, někdo stovku. A stavěli jsme Eiffelovku. A tu hodili, na olej, jo, to je dávno, Yesterday.

To tenkrát ještě holkám rostly vlasy, kam jsi moh' chodit na sumce, a kdo měl žízeň, tak ji hasil, na každej šťouch příští čekal hodin pár. Bramborák voněl v kuchyni. Zíval tam jen číšník, válel billiár. A pak ho hodil, na olej, jo, to je dávno, Yesterday.

V baru jménem Krásný ztráty měl i já svůj stůl. Vracel se s kytkou za uchem - ze snů a z peří, ze sirek. A pak ji hodil, na olej, jo, to je dávno, Yesterday.

V baru jménem Krásný ztráty čas je Honza šťastnej lhář.

No tak pojď tam s námi, no tak pojď tam hned, čekají tam známí, možná naposled...a ty pak hodit na olej, jo, to je dávno, Yesterday.
Jak to říct. Tohle vezme u srdce. Kolej Jeseterdej.